2. měsíc

Tak s kojením je úplný konec, neboť nás postihla střevní chřipka a tak jsem kojení na dva dny vypustila a už zůstala u umělého mléka, které malému evidentně prospívá. Je to sice zásah do rodinného rozpočtu,protože umělá strava není zadarmo, ale ušetříme částečně na plínkách, protože malý teď kadí jen co dva dny a to jednou denně, takže spotřeba není tak rapidní jako při kojení.

Sourozenci mají malého moc rádi, pomáhají jak jen můžou, i když je pravda, že Katka má daleko větší snahu (což je pochopitelné). Když může, s malým si povídá, muchlá ho, chová, už umí i přebalit plínku a v nouzi nachystá i mléko. Vím, že se na ní můžu spolehnout a klidně si někam odskočit a ona mě zastoupí, případně i povozí na zahradě, když musím něco neodkladného vyřídit.

Šestinedělí máme úspěšně za sebou. Já jsem po všech stránkách v pořádku, zpět i na předtěhotenské váze a teď už jen směle začít sportovat, abych opět zpevnila ochablé svalstvo, hlavně teda na břiše.

Malý se zhruba v těch 6-ti týdnech začal pěkně smát. Zprvu jen na mě, když jsem na něj dělala opičky, pak kdykoliv jsem ho přišla vytáhnout z postýlky ven a postupně i na ostatní členy rodiny.

V 7-mém týdnu svého života začíná používat hlásek a povídá nejen na nás, ale už i na hračky a věci kolem sebe. Příjde mi, že je to trošku dřív, než u těch dvou, ale je fakt, že už si to zas až tak nepamatuji.

Moc rád pozoruje věci kolem sebe, venku se dívá na listí na stromech, doma okukuje co se dá. Má moc rád teplo, i když je venku k 30-ti stupňům, je nejraději zabalený v zavinovačce a když ho někdo vozí, dokáže spát třeba i dvě hodiny. Jinak tomu spánku moc nedá a většinou vydrží sám spát tak 15-20 minut, dýl jen vyjímečně. Jó to když si lehnu k němu a cítí mě v blízkosti, tak spí dlouho, ale to zas já nic neudělám.

Trápí ho hodně prdíky a večer dokáže prořvat i dvě hodiny, než se uklidní. Už zkoušíme druhé kapky a konečně vypadá, že začínají zabírat. Už se aspoň tolik nekroutí.

Snažíme se dělat výlety, i když je malý ještě malý, ale díky prázdninám a starším sourozencům to ani jinak nejde. Byli jsme na Kulíškově naučné stezce ve Velkých Karlovicích, na výletě v Luhačovicích a zámku ve Vizovicích, na koupališti. Koupaliště jsou zatím pro něj né moc vhodná, protože se není pořádně kam schovat, ale snad se to brzo zlepší. Už jsme i otestovali cyklo-vozík za kolo, a vzhledem k tomu, že jízdu v čemkoliv miluje, i kolo bude brzo náš stálý dopravní prostředek.

Máme vyřízenou občanku, abychom mohli v srpnu (pokud to aspoň trošku půjde) vyrazit na Slovensko. Focení naštěstí vyšlo asi na po šesté, což nebyla taková hrůza.

V 8-mi týdnech vážíme 4650 g a za 14 dní nás čeká první očkování.